Kostelec u Nadryb, kostel sv. Jiří
Místo: Kostelec u Nadryb
Záměr: Oprava kostela (boj proti dřevomorce - oprava střechy věže, oplechování napojení střechy na zdi a mříže do dveří pro větrání)
Žadatel: ŘKF Dýšina, IČ: 49744968
Číslo projektu: 13
Veřejná sbírka od: 23.4.2024
Číslo účtu: ČSOB 212356826/0300, var. symbol 070277
Kontaktní osoba: P. Tomáš Kadlec 721 372 955, farnost.dysina@bip.cz
Kostel vystavěný na místě starší sakrální stavby nese výrazné prvky stylu barokní gotiky – proudu v rámci barokní architektury, kterého užíval architekt Jan Blažej Santini-Aichel, který projektoval zásadní stavby pro plaský klášter. Právě jen kostel sv. Jiří v Kostelci (vystavěný 1741-1744) a jeho předchůdce kostel sv. Prokopa ve Všehrdech (1727-1731) jsou reprezentanty tohoto stylu na Plasku. Barokní gotika spojuje gotické tvary s barokní monumentalitou. Za vlády opata Eugena Tyttla tak byla využita myšlenka vdechnout pobořeným středověkým stavbám nový život a zároveň upozornit na jejich starobylost (tak trochu paralela výzvy k dnešní záchraně).
Význam kostela spočívá nejen v úzké vazbě na Santiniho umělecký odkaz, ale také v jedinečném geniu loci obce – návaznost na tradiční sakrální střed. Hodnota památky byla zaznamenána řadou historiků umění, pozornost stavbě věnoval největší znalec baroka prof. Mojmír Horyna (viz příloha, kniha Jan Blažej Santini-Aichel z roku 1998 s. 417) či podrobněji v rámci katalogu Santiniho staveb na severním Plzeňsku PhDr. Irena Bukačová.
Současná aktivita občanské společnosti z Kostelce a okolí je důkazem síly místa, které volá po záchraně. Stav kostela odpovídá mnoha letům nezájmu, který však pramenil také z neznalosti kontextu a kontinuity historického povědomí. Návrat ke kořenům a hodnotám je pro dnešní dobu důležitý. Přikládám obrázek z 90. let 20. století, kde Zdeněk Procházka zachytil dnes již nedochovaný štukový motiv mariánské hvězdy (tradiční výzdoby staveb plaských cisterciáků uctívajících Pannu Marii jakožto patronku a ochranitelku řádu) nad vstupem (kde dnes vyčnívá pouze rákosový strop).
(autor textu: Mgr. et Mgr. Pavel Beneš, Centrum baroka Mariánská Týnice)
Pár slov k projektu:
Kostel je napaden dřevomorkou. První fáze obsahuje opravu střechy na věži. Oprava napojení střechy nad presbytářem a nad zákristií ke zdi. Střecha nad zákristií má spád ke zdi presbytáře, kde dochází k zatýkání. Pod napojením střechy se objevuje plodnice dřevomorky.
Zároveň se plánují mříže do dveří kostela, aby se mohlo větrat a tím snižovat vlhkost.